Jaký EKONOMICKÝ SMĚR dnes máme?

Ekonomika prošla v průběhu staletí obrovským vývojem. Existuje nespočet ekonomických teorií a ekonomických směrů. Pro každé období naší historie je specifický jiný ekonomický směr. V minulém století začala převládat a začala se aplikovat tzv. Keynesova ekonomie. Tato teorie se vyvinula po Velké hospodářské krizi v roce 1929. Hlavním jejím tvůrcem a představitelem je John Maynard Keynes. Dnes se již jedná o trochu vylepšený směr nazývaný Neokeynesiánství.

Tento ekonomický směr ospravedlňuje zásahy státu do ekonomiky. Podle Keynesiánců je občas potřeba zasáhnout do ekonomiky, nějak jí pomoct nebo ji určitým způsobem rozpohybovat, aby správně fungovala. V praxi se to děje zcela běžně, např. když ČNB uměle udržovala kurz koruny vůči euru nebo když centrální banky každý den tisknou (emitují) nové peníze do ekonomiky. Také tím zasahují a celkem dost.

 

K čemu vznikly CENTRÁLNÍ BANKY?

Teď se přesuňme k centrálnímu bankovnictví a k čemu ho vůbec máme. První ze zmínek o vzniku pochází z roku 1668, kde byla znárodněna Švédská obchodní banka (stala se poté centrální bankou) a nebo také z roku 1694 z Velké Británie, kde byla založena centrální banka pro řešení financování válečných výdajů. To byl jeden z důvodů založení. Mezi další důvody k zakládání centrálních bank patří především přirozený sklon panovníků a vlád k rozhazovačnosti. Jakmile vláda plánovala schodek (ztrátu ve státním rozpočtu), stačilo nařídit centrální bance, aby vytiskla nějaké ty bankovky a schodek se zafinancoval. Ano, v této době opravdu nastávala situace, kdy se tímto způsobem kryl státní dluh. Dnes už je to zakázáno.

Ale mezi hlavní činnosti centrální banky patřilo vedení účtu pro vládu a centralizace emisí mincí a bankovek.  V té době si banky vydávaly bankovek, kolik jen chtěli a bylo potřeba ukončit tento systém, než se zcela zhroutí. Proto byla emise nových bankovek zakázána a mohla ji provádět pouze centrální banka. V dnešní době emise bankovek stále spadá pod centrální banku, ovšem elektronické peníze (bezhotovostní) smí emitovat každá banka. Centrální banka mimo jiné vyhlašuje úrokovou sazbu, která nám určuje, za jaký úrok nám budou banky půjčovat své peníze. Pojal jsem to velice zjednodušeně.

 

Co jsou to ekonomické cykly?

                Dnešní ekonomika se pohybuje v tzv. ekonomických cyklech, které jsou spojeny růstem nebo poklesem ekonomiky. Pokud je ekonomika na vrcholu, není tato situace navždy. Podniky vyrábějí na plné obrátky, roste poptávka po zboží a službách, což vede k růstu cen. Jednou ale budou ceny tak vysoko, že lidé už nebudou tolik utrácet a začnou si pomalu šetřit. Firmy poté budou nuceni omezit produkci, propustí zaměstnance, omezí své investice a ekonomika začne padat to tzv. recese (fáze poklesu). Z recese časem přejde až do tzv. deprese, což je nejnižší bod ekonomického cyklu, kdy lidí omezují své výdaje ještě více a dochází k ještě většímu poklesu produkce zboží a služeb. Postupně klesají ceny zboží a služeb.

                Jakmile ceny dostatečně poklesnou, firmám se vyplatí rozšířit svou výrobu, začínají znovu investovat a vytvářet. Lidé také začínají více utrácet, protože nakupují levněji. A ekonomika je na vzestupu (expanzi). Až dosáhne ekonomika vrcholu (nejvyššího bodu fáze růstu), začínáme zase od začátku a takhle pořád dokola. Sice jsem to popsal velice krátce, ale věřím, že srozumitelně.

 

Jak toho využít?

                A teď si říkáte, k čemu mi tohle všechno je? Jak tyto znalosti využiji? Hned Vám to vysvětlím na příkladech. Pokud je ekonomika na vrcholu, úrokové sazby jsou většinou na nízkém bodě. Kdybychom si chtěli vzít hypotéku, nejvíce se nám to vyplatí teď, protože se úrokové sazby mohou pohybovat kolem 2 %. Jelikož je inflace přes 2 %, reálně ani žádné úroky neplatíme. Pro nás je to tudíž výhodné. Stejně tak je výhodné spíše investovat než spořit. Protože pouhé spoření nám moc nepřinese. Výnosy ze spořících účtů jsou kolem 1 %, tudíž nepokryjí ani inflaci.

                Naopak, když ekonomika poklesne a nastává recese, zvyšují se úrokové sazby. Pokud máme vysoké úrokové sazby, není tolik výhodné si brát hypotéku a vyplatí se nám více spořit, protože výnosy na spořících účtech mohou dosahovat až 4 nebo 5 % a riziko je zde téměř nulové. Naopak výnosy z rizikovějších investic, jako jsou například akcie, klesají, firmy omezují výrobu a nevykazují tak velké zisky, jako obvykle.

                Pokud recese přejde do období krize (krize nutně nemusí znamenat krizi v roce 1929 nebo 2008), nejčastěji se to projeví poklesem cen. Hlavně u akcií. Investoři se kvůli krizi bojí o své peníze a snaží se své akcie, co nejrychleji prodat. Pokud se takto začne chovat většina lidí, cena akcií začne klesat ještě rapidněji.

 

 

Důležitost znalosti fungování trhů

Právě z tohoto důvodu je podle mě důležité vůbec mít ponětí o tom, jak ekonomika funguje. Vědět, že se pohybuje v cyklech, proč to tak je, a jak se v jaké době chovat. Když budeme vědět, že je výhodnější vzít si hypotéku v době, kdy je ekonomika na vrcholu nebo když se blíží vrcholu, pak si její vzetí naplánujeme na tuto dobu. Ano, je pravda, že nikdo neví, kdy přesně bude ekonomika na vrcholu nebo kdy bude na vzestupu, ale z historických grafů to alespoň můžeme odhadnout nebo si počkat na tu správnou dobu.

Stejně tak je výhodné nakupovat akcie, když jsou trhy dole, když poklesla jejich cena. Pokles může nastat klidně i o 50 %. Protože jakmile krize přejde, firmy začnou znovu vykazovat zisky a cena akcií poroste a brzy se vrátí na úroveň, na které byla před krizí. Cena se vrátí zpět klidně i za rok nebo za dva.

A otázka na závěr… Myslíte si, že je důležité vědět, jak vůbec ekonomika funguje nebo Vám tato znalost k ničemu nebude? Své názory prosím napište do komentářů.