Co vlastně je ta INFLACE?

Podle jedné z ekonomických definic je inflace všeobecný růst cenové hladiny. Nojo, jenže co je to ta cenová hladina? Zjednodušeně se jedná o cenu zboží a služeb, které si kupujeme. Když už víme, co je cenová hladina, můžeme si definovat inflaci jako všeobecný růst ceny zboží a služeb. To už je pochopitelnější.

                Jiná definice nám říká, že inflace způsobuje ztrátu kupní síly peněz. Co je ale kupní síla peněz? Jednoduše nám určuje, kolik si za určitou částku můžeme koupit. Pokud si dnes můžeme za 100 Kč koupit řekněme 50 rohlíků, příští rok si jich již 50 nekoupíme ale třeba jen 49 nebo 48 za stejných 100 KČ!! A proč? Kvůli inflaci, která způsobuje, že za stejnou částku si toho v budoucnu koupíme méně. Obě definice jsou samozřejmě správné, akorát každá popisuje inflaci z jiného pohledu.

 

Kde se vzala a proč tu je?

                Možná vás napadají otázky, kde se tu vlastně ta inflace vzala? Nebo proč tu je, když kvůli ní klesá kupní síla peněz a my si toho v budoucnu můžeme pořídit méně. Inflace není pojem dnešní doby, existovala již ve starověku. Nejvíce názorný příklad nalezneme v Římské říši, konkrétně v období pozdního císařství. Římská říše tvořila obrovské impérium, které nebylo vůbec jednoduché spravovat. Největší výdaje tvořili výdaje na armádu, především na obranu proti barbarům. Nerad bych zabíhal do podrobností, ale brzy začaly Římské říši docházet peníze. V té době se jako platidlo používaly stříbrné a zlaté mince. Aby měli císaři dostatek peněz k financování armády, začali tyto mince znehodnocovat.

                A jakým způsobem? Při ražbě nových mincí jejich velikost zmenšovali. Ale na těch mincích byla napsána pořád stejná hodnota! Díky tomu mohli vytvořit více mincí. Měli pořád stejnou hodnotu, ale byly menší. A nebo do mincí přidávali kromě zlata a stříbra i směsi jiných kovů. Do oběhu se tímto způsobem dostávalo více mincí. Je to stejné, jako když v dnešní době vlády tisknou nové peníze. Když do ekonomiky přibude více peněz, brzy začnou růst ceny zboží a služeb. A tím pádem začne vznikat inflace, která zapřičiňuje růst všeobecné cenové hladiny. Inflace byla časem tak vysoká, že lidé již neměli dostatek peněz ani na koupi základních potravin a brzy neměla vláda peníze na financování jejich armády. To byl jeden z hlavních důvodů pádu Římské říše. Znehodnocování měny. Protože poté již Římská říše nemohla déle odolávat útokům barbarů, kteří na ni tlačili ze všech stran. Neměla na to peníze. 

Dnes je situace podobná jako v Římské říši (mám na mysli z hlediska peněz, ne z hlediska útoku barbarů). Každý den vlády emitují novou měnu a znehodnocují tím měnu stávající. Neustále se zadlužují a když jim dojdou peníze, prostě si vytisknou nové a jedou dál. Více o dnešní situaci popisuji ZDE (již brzy).

 

Deflace

                A co se stane, pokud je inflace záporná? Nastává efekt, který se nazývá deflace. Při deflaci dochází k všeobecnému poklesu cenové hladiny. Postupně nám tedy klesají ceny zboží a služeb a kupní síla peněz nám tím roste. Možná si říkáte, že deflace vlastně není vůbec špatná. Necháte si peníze v hotovosti a za několik let si toho můžete koupit daleko více, než dříve. A to jste nemuseli investovat ani své peníze nikde jinde zhodnocovat. Protože se vlastně zhodnocují samy. To zní přece skvěle.

                To je pravda, ale problém nastává, kdyby takto začali uvažovat všichni. Kdyby lidé nakupovali co nejméně a vyčkávali, až ceny zboží časem zlevní, a až potom nakoupí, nebylo by to pro ekonomiku dobře. V praxi by to dopadlo tak, že by lidé pouze šetřili a své peníze neutráceli a pouze vyčkávali. Lidé by také ztratili motivaci investovat, protože jeden z hlavních motivů investora, je přeci inflace.

 

Inflace = ekonomický RŮST?

                Dnešní ekonomika je postavena na systému neustálého oběhu peněz v ekonomice. Je postavena na systému, který se snaží, aby lidé co nejvíce utráceli své peníze a kupovali si všechno možné. Protože pokud si kupujeme zboží, prodejce získává peníze na výrobu dalšího zboží, zaplatí mzdu zaměstnancům a ti si zase kupují další zboží. A takhle pořád dokola, ekonomický cyklus. Kdyby lidé ale tolik neutráceli a začali by šetřit, prodejci by neměli, kde získat peníze a neměli by z čeho financovat výrobu a ekonomika by se mohla zhroutit kvůli nedostatečné spotřebě. Popisuji to velice laicky a zjednodušeně.

                A aby se tento cyklus neustálého utrácení stal udržitelný, aby byli lidé de facto nuceni utrácet, tak do toho vstupuje inflace. Respektive vstupují do toho centrální banky, které emitují (tisknou) nové peníze a tím zapříčiňují inflaci. A jejím hlavním důvodem, je motivovat lidi, aby své peníze utratili co nejdřív. Protože za rok už si koupíme méně než dnes. Tak proč si tedy šetřit, když si v budoucnu koupím méně? Je lepší je hned utratit a zbytečně je nenechávat ztrácet na hodnotě ne?

                Podle mého názoru inflace neznamená ekonomický růst, jen to tak vypadá. Lidé sice více utrácejí, ale není to díky tomu, že by se ekonomice nějak zázračně dařilo, může za to především zvyšování cen. Za mě je podle mě ideální stav při nulové nebo jen mírné inflaci (do 0,5 %), která lidi alespoň mírně tlačí k tomu, aby něco s těmi penězi udělali.

 

Má smysl šetřit?

                V minulé sérii týkající se radů a tipů ohledně tvorby bohatství jsme si řekli, jak a kde se dá ušetřit. No jo, ale pokud ušetřené peníze necháme jen tak ležet na běžném nebo spořícím účtu, k ničemu nám to moc nebude. Inflace k dnešnímu dni je kolem 2,7 %, v průměru se pohybuje kolem těch 2,5 %. V praxi to znamená, že pokud máme na účtu 10 000, po roce vlastně přijdeme o 250. My tam sice stále máme těch 10 000, to jo, ale reálně už si za ně nekoupíme to, co minulý rok. Pokud si těch 10 000 budeme šetřit na stáří třeba po dobu 20 let, z našich 10 000 se stane částka kolem 6 000!!! Zní to neuvěřitelně, že? Ale tak to bohužel je! A pokud toto pochopíme, zjistíme, že nemá cenu si jen neustále šetřit, ale je potřeba i peníze následně investovat. Minimálně abychom překonali inflaci a peníze nám neztráceli každoročně na hodnotě. Ještě jednou tedy opakuji, že jednou z motivací investora je, aby jeho peníze neztráceli na hodnotě vlivem inflace. Koho zajímají další výpočty ohledně inflace, může využít tuto KALKULAČKU.