Proč je důležité pochopit, jak vlastně PENÍZE fungují?

Pro fungování finančního systému a finančních trhů je důležité pochopit, co jsou to vlastně peníze. Konkrétně, kde se vzaly, jakým prošly vývojem a především, jaká je jejich funkce. Protože díky tomu se můžete naučit, jak vůbec peníze fungují a jak se poté dají vydělávat. Když něčemu dobře rozumíme, můžeme na tom i slušně vydělat (ano, můžeme vydělat slušné peníze na tom, že budeme penězům rozumět). A jakmile budeme znát základní principy a poté je budeme schopni aplikovat, můžeme začít zvyšovat naše bohatství. Ale o tom až v dalších článcích. V tomto článku se zkráceně podíváme na vývoj peněz.

 

Prvotní PENÍZE

 Již v počátku civilizace před naším letopočtem fungoval tzv. barterový obchod. Lidé si mezi sebou směňovali zboží za zboží. Nebyla stanovena žádná jednotná cena. Např. pokud měl jeden farmář nadbytek masa a šel do města nakoupit chleba, vyměnil tam maso za určité množství chleba, podle dohody. Tento způsob se ale ukázal jako velice neefektivní. Hlavní problém byl v tom, že ne každý chtěl právě ten statek, kterého jste měli nadbytek a také byla těžká manipulace s těmito statky.

Postupem času se začalo používat jako všeobecně uznávané platidlo komodity. Nejprve to byly např. mušle nebo dokonce kusy plátna, které měly stanovenou hodnotu. Jak šla ale doba dopředu a technologie se zlepšovala, začaly se nejvíce používat drahé kovy, vyražené do podoby mincí. Nejčastěji zlato a stříbro, u kterých každá mince měla svoji hodnotu podle obsahu kovu. První mince v západní civilizaci vznikly přibližně koncem 7. st. př.n.l. na území Starověkého Řecka. V tehdejší době se jednalo o tzv. PLNOHODNOTNÉ PENÍZE. Znamená to, že množství drahého kovu odpovídá jeho kupní síle.

S postupem času se z PLNOHODNOTNÝCH PENĚZ stávaly NEPLNOHODNOTNÉ. Jejich nominální hodnota byla větší než vnitřní hodnota mince (reálná hodnota kovu v minci). Stalo se tak především kvůli nedostatku zlata a stříbra. Trvalo dlouho, než byly nalezena další naleziště a také se mince časem opotřebovávali (tzv. Greshamův zákon). Hlavní roli zde sehrál především panovník, který tyto NEPLNOHODNOTNÉ PENÍZE vydával. Způsob, jakým panovník mohl tyto NEPLNOHODNOTNÉ PENÍZE vydat, byl velice jednoduchý. Když se razily nové mince, panovník nařídil, aby se ty mince vyrazily o něco menší, než jaké už jsou v oběhu. Nebo byly do mincí přidány směsi i jiných kovů. Hodnota těchto mincí zůstala stejná, ale tímto způsobem jich ze stejného množství zlata vzniklo více, než by mělo, kdyby panovník nijak nezasahoval.

 

Konec drahých KOVŮ

Koncem středověku a počátkem novověku ale panovníkovi již znehodnocování drahých kovů nestačilo a potřeboval nějakým způsobem získat peníze např. ke krytí schodku v rozpočtu. Proto se začaly vydávat tzv. státovky z nichž se později staly bankovky. Státovky i bankovky byly zpočátku kryté drahými kovy a kdokoliv měl možnost je směnit v pevně stanoveném poměru za zlato. Později už ale ani toto neplatilo. Panovník si mohl tisknout stále nové a nové státovky, a proto byla tato možnost zakázána, stejně jako je v dnešní době zakázáno přímě financování státního rozpočtu emisí (vydáním) nových bankovek. Po zrušení státovek se začaly vydávat tzv. bankovky fungující na podobném principu. Jejich hlavní rozdíl ale tkvěl v tom, že je vydávaly banky a ne samotný panovník. Tyto bankovky byly také kryty zlatem. 

Ve průběhu 20. století mnoho států zrušilo krytí bankovek drahými kovy. Od roku 1945 jsme zde měli tzv. Brettonwoodský měnový systém (dolarový standard), který fungoval až do roku 1971. Jediná měna, která šla tehdy směnit za zlato, byl dolar. A tedy jediný dolar byl krytý zlatem a byl opřený o nějakou reálnou hodnotu. Ekonomická situace se ale v druhé polovině 20. století v Americe zhoršovala, až v roce 1971 se stala neudržitelnou, a tak bylo od dolarového standardu upuštěno. Od tohoto roku již měna není ničím krytá a státní instituce si mohou tisknout peněz, podle toho, jak se jim zlíbí. Vím, že to zní strašně, ale bohužel je to pravda.  

 

Inflace a emise nových PENĚZ

A především to, že dnešní peníze (měna) již nejsou ničím kryté a státy tisknou stále nové a nové bankovky, zapřičiňuje inflaci. Pro pochopení, co to vlastně je ta INFLACE, si prosím přečtěte tento ČLÁNEK. Kdyby se neustále nevytvářely nové peníze, tak by nám nerostly ceny zboží ani služeb tak rychle. Neznehodnocovaly by se nám naše úspory a další věci. Ještě se ale vrátím k tisknutí (emisi) nových peněz.

Rád bych se ještě podělil o takovou jednu velice zajímavou myšlenku. Víte, proč nám akcie neustále stoupají na ceně a jejich růst zažíváme již dlouhých 10 let (což se nikdy v historii ještě nestalo)? Jeden z důvodu je, že se nově tisknuté peníze pumpují do ekonomiky a centrální banky nakupují akcie různých společností. Nenakupují je ale z důvodu, že by chtěli mít nějaké rozhodující slovo, ani protože chtějí své peníze investovat. Ale nakupují je jen proto, aby peníze tímto způsobem dostali do ekonomiky. A nakupují je v ohromném množství a cena akcií tímto způsobem neustále roste. Ale to je jen taková maličkost k zamyšlení.